Jak se již stalo dobrým zvykem a také vzhledem k poměrně náročné přípravě sálu pro turnaj Masters VOŠS jsme vyrazili na místo konání 2. turnaje již v pátek. Tentokrát jsme naše „výjezdní zasedání“ směřovali do Skořenic u Chocně. Když jsme do místní útulné hospůdky dorazili, bylo nám jasné, že se tato akce „prostě musí“ vydařit. Na každém kroku bylo znát, že se tady šipkama „žije“. Hráči místního šipkařského klubu (nad rámec nutných příprav) zorganizovali například bohatou tombolu a když jsme vstoupili na sál, bylo jasné, že si pořádání turnaje ve své hospodě váží – sál byl totiž bezvadně připraven - narovnané stoly, nalepený koberec, připravené pódium včetně ozvučení atd. Jakmile jsme začali navážet šipkové přístroje, z kuchyně se začaly linout vůně připravovaných jídel (vepřové, kuřecí, kančí a ostatní pochoutky). To se pak těžko pracuje…nicméně, zvládli jsme to. Po výborné večeři, „bojové“ poradě a několika karetních partičkách jsme odjeli relaxovat do nedalekého útulného penzionu v Koldíně. Zasloužený odpočinek nám sice „zpestřovali“ již „zabydlení“ zástupci týmu Rebelů XXXL Pšánky, ale jsou „mladý…“, ať si užijou… Chudák Verča B., ta to odnesla nejvíc…

Ráno bylo mrazivé, a tak jsme se rádi nasnídali ve vyhřáté hospodě a mohli začít vítat první účastníky turnaje. Zanedlouho bylo jasné, že se zde sejdou kvalitní borci a bylo jen otázkou, kolik nás bude. Nakonec se sešlo 70 mužů a 20 žen. Proto jsme ženám operativně, pro několik prvních kol, vyčlenili ještě dva terče v místní „klubovně“ a před 11 hodinou začali losovat oba turnaje jednotlivců.

Úderem 11 hodiny se začala prodávat tombola a byla během pár minut pryč. Okolo 12 hodiny se začalo prodávat čerstvé uzené (mimo všech ostatních připravených hotovek) a to bylo pryč snad ještě rychleji než tombola. Za všechny spokojené účastníky turnaje zde zveřejňuji postřehy Martina Balihara, tak jak je sám sepsal a zaslal na „redakční“ adresu:

„Ahoj Ájo!!! Chtěl bych se zmínit o Mastersu ve Skořenicích a všem napsat své dojmy. Masters se tu konal po delší době a musím sdělit, že byl opravdu na super úrovni a po všech stránkách - prostředí, organizace jako takového turnaje ( nekuřácká jídelna ), vynikající a levný jídelák, prostě super!! Sešlo se zde plno příjemných lidiček jako vždy a kromě " povinného píchání " bylo plno srandy . Nejvíce byla dojata hráčka Babince Hořice Zdeńka Baliharová po duelu s hráčkou z Lexa teamu Jaroměř Hankou Chmelíkovou ( které ve hře zřejmě dobře sekundovala ) a ta její hru ohodnotila jako výborný zlepšený výkon a oceněním byla pozvána na panáka . Toť asi vše a budu se těšit na další suprové Mastersy. Martin Balihar "Balda 95"“

A nyní se již můžeme věnovat průběhu samotného turnaje. Na herním plánu č. 1 řádí domácí Petr Fajmon, když hned v 1. kole poráží 1. nasazeného Milana Veselého a stopku na pravé straně pavouka mu vystavuje až v 6. kole hvězda první velikosti-Martin „Komenský“ Kapucian. Další místní borec David Matějka narazil ve 4. kole na úžasně hrajícího „Dědečka“ Hlouška, prohrává s ním a vyhýbá se tak zápasu „domorodců“. Peťa Hloušek na svého jmenovce Fajmona v kole následujícím již nestačí. Další spanilou jízdu předvádí „nestárnoucí sympaťák“ Ota Šprinc, který až do sepsání obou pavouků hraje na pravé straně herního plánu. Stejně úspěšný je Pavel Vaněk „Hudlik II“, který pavouka na pravačce „čistí“ hlavně od „Novočeských Čuňat“- ve 3. kole poráží Marťase Hadače a ve 4. kole Oldu Číže. Při sepsání pavouků mu los přiřkl soupeře z nejtěžších – neomylně k němu dokráčel Martin Kapucian „Komenský“, když, mimo jiné, vyřadil Bohouše Hejlka (ten porazil domácího Aleše Brandejse) a další z „čuňat“ - Máru Doležala.

Na herním plánu č. 2 úspěšně bojuje Leoš Kubeček, který až ve 4. kole prohrává s Jirkou Lieserem, který se tak stává prvním „sepsaným“ hráčem. Trnitou cestu k zápasu se svým oddílovým kolegovou si klestí další hráč I+H NewBatalion teamu Hořice „B“ – Ája Hochiminh Pour, no prostě jsem musel postupně M. Kernala, Zb. Borského a porážku vrátit i Jiřímu Krejzovi. Místní medailová naděje - Míra Mňuk, nezačíná špatně, ale po třech výhrách (nad L. Pupsem, J. Čeřovským a Bolehovským) prohrává (pro mne osobně) s největším překvapením dosavadního průběhu turnaje – Martinem Pošíkem. Jako soupeř na něho vyšel další z hráčů I+H teamu Hořice – Dan Flégl. Tolik obsazení pravé strany pavouka – posledních 8 napravo.

Tuhé boje však pokračují i na levé straně pavouka. Své umění a zkušenosti zde dokáže nejlépe prodat osmička hráčů, kteří se zuby-nehty drží v turnaji. Jsou to: domácí naděje Aleš Brandejs, bojovník Ruda Chmelík, Bohouš Hejlek a Miloš Katzer z Letohradu, Jula Macsali z Rybníčku, Leoš Kubeček od Satanů z Betléma,Zdeněk Vaisar - Okawango Josefov a Jiří Krejza z Pardubic. To jest osmička čekající na odpadlíky z pravé strany pavouka.

V horní části pravé strany řádí M. Kapucian (Šprinc, Fajmon a Vaněk doleva), zatímco v dolní polovině ničí své soupeře Dan Flégl (Pošík, Lieser a Pour doleva).

Levou stranu pavouka postupně opanují hráči I+H NewBatalion teamu Hořice „B“. Mezi posledními 4-mi hráči jsme nakonec tři!!! Nepopulární „bramborová“ medaile zůstane po prohře s Ájou H. Pourem nakonec Jiřímu Lieserovi. Po „ukecané“ výhře Danka Flégla nakonec 3. místo beru já, kdo by to před turnajem čekal…Dan tak může vyzvat k odvetě „Kapůča“, ale ani odvetný zápas nepřinese nic převratného, Dan sice bojuje, co mu síly stačí, ale Martin Kapucian je i podruhé nad jeho síly a tak bez jediné ztráty vyhrává M. Kapucian, přezdívaný Komenský, II. Masters VOŠS 2011.

Jak jsem již předeslal, do soutěže žen se přihlásilo celkem 20 hráček a boje byly stejně vyhecované, jako v soutěži mužů. Mistryně VOŠS pro letošní rok a první nasazená – Hana Chmelíková z Lexa teamu Jaroměř prošla turnajem zdánlivě lehce až na 3. místo, ale kdo zápasy viděl, musí uznat, že se s ní soupeřky nijak nemazlily. Velkým překvapením byla slečna Linda Malendová, která na své cestě za celkovým 4. místem, porazila 2 nasazené soupeřky a vypadla až s finalistkou turnaje Ivanou Persyovou. Právě Ivana vyřadila z turnaje Hanku Chmelíkovou na zmíněném 3. místě. Získala tak právo vyzvat, po celou dobu turnaje celkem suverénní, Pavlínu Jedličkovou z Kuksu. Finálový zápas byl nervózní z obou stran a Ivana Persyová potrápila Pavlínu ze všech soupeřek asi nejvíc, přesto si P. Jedličková výhru vzít nenechala.

Do soutěže dvojic se nakonec přihlásilo 41 párů. Být tentokrát nasazen jako č. 1 bylo spíše za trest. Hned v 1.kole totiž na 1. nasazenou dvojici (Flégl Dan – Pour H. Ája) vyšel „nádherný los“ – černí koně turnaje – Kapucian-Učík !!! To sice ještě nikdo nevěděl (ale všichni to tušili), že „Kapučo“ je schopen vyhrát i turnaj dvojic prakticky sám…za pár hodin se to potvrdilo… Zatímco se bojovalo všude okolo, já s Danem jsme postupně sváděli svou soukromou válku se všemi „nám předhozenými“ soupeři na levé straně herního plánu (celkem 9 zápasů!!!). Až na 3.místě nás zastavila dvojice Bohuslav Hejlek-Ruda Chmelík - díky mé neschopnosti zavřít prakticky vyhranou hru - inu to jsou ty „krásné“ šipky …“s úsměvem, ale k nasrání…“.

Stejně jako Petr Fajmon svým děleným 5. místem v soutěži jednotlivců, dvě domácí „želízka v ohni“ : Matějka – Pups a „siamská dvojčata“ Brandejs-Mňuk zarazili prapor domácího týmu na děleném 5.místě i v soutěži dvojic.

Nepopulární 4. místo obsadila vyváženě složená dvojice Katzer – Sehnal. Dravé mládí spolu s rozvážným „důchodcem“ (promiň Jiří, ale já můžu viď..?) se o své pozice „na výsluní“ rvalo na levačce ještě o kolo déle než my – oni totiž měli „Kapůča s Účou“ už v předkole!!!

Nebudu Vás čtenáři napínat. Ani dvojice ostřílených matadorů (Hejlek-Chmelík) nedokázala zabránit Martinu Kapucianovi vyhrát i soutěž dvojic. Ať se na mne nikdo nezlobí, ale vyhrál prakticky sám. Ono když zavře ve 4. nebo 5.kole tak stačí aby mu spoluhráč „slezl pod 330…“ a to se také pokaždé stalo, takže ze zaslouženého vítězství se raduje dvojice Kapucian – Učík, která ve finále dokázala porazit Rudu Chmelíka s Bohoušem Hejlkem.

Tím naše „výjezdní zasedání“ skončilo. Já jsem se ještě nacpal řízečkem s dvojitým bramborovým salátem, uklidili jsme automaty a hurá domů. Teda až po rozlučce s místními a hlavně s provozovatelem místní restaurace Alešem Kužmou. Jemu ( a také celému týmu SK Skořenice ) patří plné absolutorium za přístup, organizaci a pomoc při přípravě sálu, tomboly, jídel a vůbec za hladký průběh celého turnaje. Velký obdiv také patří Honzovi Šubrovi nejml. (to je ten nenápadný, hubený kolega, co mě všude vozí ) za bezvadné řízení turnaje. Tentokrát musel zvládnout převážnou část turnaje sám, ale kdy se mi zase poštěstí hrát až do závěrečných kol. Aby mému mladému, perspektivnímu kolegovi nebylo u stolku rozhodčích smutno, zaučoval v průběhu turnajů jednu sličnou „sekretářku“, se kterou se podělil o organizaci a losování zejména turnaje dvojic. Tento krok se může jednou hodit, nikdy nevíme co, se nám může stát a taková „sekretářka“ se může „sakramentsky“ hodit. Tak ještě jednou všem zúčastněným dík a těším se na shledanou při dalším turnaji.

Autor: AHP